Trio Noble-Slavík-Clarvis hraje čistě akustickou muziku, která hluboce vychází z jazzové tradice a způsobů hraní z minulosti. Ty však tvůrčím způsobem transformuje do současné podoby a zároveň tak poukazuje na možný budoucí vývoj tohoto žánru.
V triu se setkávají český kontrabasista Jiří Slavík a dva o generaci starší muzikanti z Velké Británie, kterými jsou přední anglický jazzový pianista Liam Noble a dvorní perkusista studia Abbey Road Paul Clarvis. Společné nahrávky tohoto uznávaného tandemu měly na Slavíka zásadní vliv už od dob, kdy je jako student londýnské Royal Academy of Music poznal. Noble a Clarvis spolu hrají v různých formacích a velmi rádi se potkávají také v duu, aby s lehkostí, nadhledem a grácií společně proplouvali popovým, klasickým a jazzovým repertoárem. Oba hudebníci si vždy dokáží pohrávat s dynamikou a radovat se ze společného muzicírování.
O radosti z muzicírování se často zmiňuje i Jiří Slavík. Je pro něj alfou a omegou jeho rozmanitých hudebních projektů. Jeho setkání s dvojicí Noble-Clarvis před pár lety v Brně se postupně rozvinulo až do podoby společného tria a alba, které letos vychází u Bivak Records. Název desky Nostalgia napovídá, že se jedná o návrat do minulosti. Kromě autorské hudby zní z nahrávky třeba aranžmá skladeb George Gershwina a Charlese Minguse nebo nečekané cover verze světoznámých písní It’s a Long Way To Tipperary či Škoda lásky. Trio však jazzové standardy a věčné hity posouvá do dnešního kontextu. „Tato deska je asi tím nejjazzovějším počinem, jaký jsem kdy udělal. Pánové Noble a Clarvis jsou opravdovými mistry svého oboru s dovednostmi, které můžeme vídat čím dál vzácněji. Nastupující generace už totiž takhle nehraje. Výsledkem však není hudba jako ze staré konzervy, právě naopak. Jako byste vařili z kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, ale zároveň jste neodolali pokušení ozvláštnit recept moderní kuchařskou technikou,“ avizuje Slavík